Obchodní jednání stále nevedlo ke zdárnému konci. Dělal jsem, co šlo, na tlumočníkovi bylo vidět, že už toho má také plné zuby, ale ta Trudi ne a ne povolit. S německou důsledností stále mlela to svoje gut, ale když jsem chtěl, aby smlouvu podepsala, vypadlo z ní jenom "aber" a "nein". Už mne to štvalo.Taková pěkná ženská, byla by docela radost přeříznout ji, a takhle vyvádí. Tlumočník se na mne tázavě zadíval a řekl: "Co s ní uděláte? Ta nepovolí a budeme tu do večera... Už jsem byl opravdu mimo a najednou mi proletěl hlavou úplně ...

Konečně klid. Byl to dnes hrozný den, neměl jsem ani chvíli, kdy bych si mohl vydechnout. Ostatně za těch pět let, co jsem v našem malém městečku stal starostou jsem si chvil klidu moc nezažil. Nyní je však již v celé radnici klid. Sedl jsem si do křesla a chystal se započít obřad nacpávání dýmky, když tu se ozvalo zaklepání. Kdo to u všech všudy zase.. "Dále." Dveře se otevřely a vstoupila paní Magda, statná pětapadesátiletá žena, která se stará chod domácnosti a řídí veškeré služebnictvo. Vypadala velice rozzlobeně. "Tak copak se děje?" "Nezlobte se ...