Pomalu jsem se probouzel. Cítil jsem jakýsi měkký polštář pod hlavou, která mně úplně třeštila po předchozím večerním pití, a nemohl jsem si vůbec uvědomit, kde jsem. Ještě se zavřenýma očima jsem se protáhl, abych ze sebe shodil nějakou tu únavu. Moje ruka se dotkla čehosi teplého a já si uvědomil, že polštář na kterém ležím, je člověk. To mne probudilo úplně a prudce jsem se posadil. "No to je dost... už jsem myslela, že je to otrava alkoholem..." ozvalo se vedle mne a já asi dost vytřeštěně zíral na zrzku, která se začala smát. ...