Marie přijela na nádraží a nikdo ji tentokrát nečekal. Byla ráda. Ani nepospíchala domů. Byl v ní takový divný pocit a potřebovala se ho zbavit. Proto šla od nádraží raději pěšky. Měla strach, že to na ní Mirek pozná, nebyla si jista, zda se bude umět tvářit, jako by se nic nestalo. Proto setkání alespoň oddalovala. Ještě, že má s sebou jen tašku, sice trochu větší, ale ne moc těžkou. Náhradní prádlo, noční kosili a samozřejmě nějakou kosmetiku. Jestě si sedne na chvíli v parku na lavičku. Ne že by si potřebovala odpočinout, spíš uklidnit. ...