Oslava narozenin šukáním celé rodiny
V pátek jsme ve škole dostali pololetní vysvědčení. Mohl jsem se chlubit vyznamenáním, což bylo výborné a i sestra si v druhém ročníku zdravky nevedla špatně. Přišli jsme domů celí rozradostnění a společně jsme křičeli na mamku: “To budou hezké oslavy našich narozenin, viď mami?“ Bylo ale vidět, že mamka je myšlenkami úplně jinde. Zeptala se jaké jsme dostali vysvědčení, ale zdálo se, že naše odpovědi skoro nevnímá. „Co ti je, mami?“ zeptala se Eva. „Ale pořád přemýšlím co řeknu otci a jak to přijme,“ odpověděla máti. Ale Eva ji začala uklidňovat, že přece taťka sám začal naše sexuální vztahy, že se mu to moc líbilo a jistě se, tak jako my nemůže dočkat pokračování. „Vždyť jste nám ještě všechno neukázali a mnoho věcí jsme ještě nevyzkoušeli. Vzpomeň si na naše večerní rozhovory,“ uklidňovala Eva mamku. Přiznám se, že ani já jsem nevěděl, jak to bude dál. Na jednu stranu jsem se strašně těšil na případné pokračování našich hrátek, přerušených z důvodu mé nemoci na celý týden. Na druhou stranu jsem si uvědomoval, že jde přece jenom o rodiče a že bude záležet jenom na nich.Tak v této nervozitě plynulo páteční odpoledne a večer. Nemohli jsme dospat rána očekáváním s jakou náladou přijede otec. Když konečně dopoledne zazněl zvonek, trhli jsme sebou a všichni najednou jsme se rozeběhli ke dveřím. Byl to skutečně otec, rozesmátý z radosti, že už je doma. Tak to jsme snad ještě nikdy neviděli. Vesele nás pozdravil a dodal: „Tak co Eviku, ještě tě brácha nepřefikl? A co ty mamčo, zůstala jsi mi věrná, nebo jsi neodolala Jiřího ptáku? Ani bych se ti nedivil!“ Nezapomněl přitom zkoumavě hrábnout Evě mezi nohy a mámu štípnout do vystupující bradavky. Teprve teď jsem si uvědomil, že mamka po dobu otcovy přítomnosti zásadně nenosila doma podprsenku a její prsa s výraznými bradavkami vyzývavě prosvítala pod přiléhavým tričkem. S úžasem jsem si všiml, že ani Eva nemá na sobě tuto nepostradatelnou část ženského odívání, kterou pyšně začala nosit jakmile se jí ňadra začala jenom trošku objevovat. Je pravda, že musela již změnit několik velikostí, ale v současné době ji ještě i když s obtížemi, stačila velikost 3, které ji prozíravě po sobě uschovala mamka. Ta již nosila číslo pět, jak jsem si jednou tajně přečetl, i když nejraději chodila bez podprsenky.„Tak se pochlubte s vysvědčením, abych věděl jaký budeme mít na tento víkend program.“ Pokračoval otec. S potěšením přijal naše informace o školních výsledcích a pochválil nás po pečlivém prostudování našich vysvědčení. „Jsem rád, že máte takové výsledky a doufám, že to bude pokračovat. Tak jako budeme pokračovat i v naší práci, kterou jsme minulý týden začali. Přiznám se mamčo, že takhle nadržený jsem již dlouho nebyl!“ dodal otec a hned rozhodl, že začneme hned odpoledne při oslavách našich narozenin.
[Read more →]
