Skoro pořád se mi hlavou honí perverzní představy. Nemůžu za to, jsem tím úplně posedlá. Když jedu tramvají, dívám se na lidi kolem a v hlavě se mi začínají odehrávat příběhy plné vášně a nezvladatelné touhy po šukání. Nejraději mám úplně obyčejné lidi, starší muže a ženy, žádné krasavce a supermodely. Ti mě provokují nejvíc. A jednou jakoby se moje představy zhmotnily. Vystoupila jsem na zastávce a domů už mi zbývaly jen dva bloky. Byl už večer a já jsem se zrovna vracela z Oázy, baru kde se scházívá naše parta. Bydlím ve starém činžovním domě ...